Aktuality
V červnu vyšla kniha Geografie „okrajem“: každodenní časoprostorové zkušenosti, jejíž editorkou je kromě Roberta Osmana z Masarykovy univerzity také členka našeho týmu Lucie Pospíšilová. Monografie se snaží posunout zájem o časoprostorové zkušenosti z pomyslného „okraje“ geografie do jejího „jádra“. Jejím hlavním cílem je přispět k uvažování o každé zkušenosti jako stejně důležité a poukázat na to, že dualita „jádra“ a „okraje“ neprospívá rozvoji geografického myšlení, a je tak čas ji opustit. Dočtete se tak o zkušenosti života bez dětí a partnera či partnerky, o zkušenosti nadbytečnosti prožívané nekvalifikovanými dělníky a dělnicemi, o zkušenosti pohybu bez zraku či o zkušenosti pohybu pod dohledem z pohledu studentek „prvaček“, kterou sepsali Robert Osman s Janou Jíchovou, další členkou týmu. Více informací na stránkách nakladatelství Karolinum.
V rámci předmětu Metody terénního výzkumu v SG proběhl 16.-19. 6. výjezd do zázemí Bratislavy, jehož cílem bylo zejména mapování fenoménu přeshraniční suburbanizace – rozrůstání metropolitního regionu slovenského hlavního města do Maďarska a Rakouska. Bylo zmapováno celkem 12 obcí s významnými slovenskými enklávami, z největších maďarská Rajka a rakouské Kitsee. Mimo práci v terénu se uskutečnilo také setkání s kolegy, studenty a studentkami z Katedry regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny PriF UK v Bratislavě. Poslední den výjezdu byl pak věnován prohlídce prostorově nejrozsáhlejšího slovenského suburbia (Chorvátského Grobu) s místním expertem, doktorem Martinem Švedou.
Celkem dvacet tři vědkyň a vědců obdrželo prestižní ocenění Akademie věd ČR - Prémii Otto Wichterleho. Jedním z oceněných pro rok 2019 se stal i člen URRlabu Martin Šimon, a to v oblasti humanitních a společenských věd. Oceněna byl zejména jeho tematický záběr, kombinování metod prostorové analýzy za použití geografických informačních systémů s vynikajícím přehledem o sociální teorii. Moc gratulujeme!
V časopise Eurasian Geography and Economics vyšel článek zabývající se testováním kriminologických teorií v kontextu Česka. Jana Jíchová, Ivana Přidalová a Martin Ouředníček v něm aplikovali teorii sociální desorganizace a teorii rutinních aktivit na příkladu Česka a to v na období transformační a současné. Výsledky ukazují, že ani jedna z teorií nedosahuje takové opory jako v řadě zahraničních studií a poskytují tak naopak oporu pro argumenty, že nelze nekriticky přijímat teorie vzniklé v západním prostředí a jednoduše je aplikovat v odlišných kontextech. Článek, která je výstupem projektu Prostorové vzorce kriminality a percepce bezpečí v Česku, lze v plné verzi získat přes kontaktní autorku, v předfinální verzi je dostupný na stránkách projektu.
